Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když začínali naši přechůdci před mnoha lety

7. 10. 2010

Sbor dobrovolných hasičů Běchovice byl založen 6. února 1895 na podnět Jana Kocourka z Prahy. Sbor čítal 19 členů a po čtyřnedělní horlivé činnosti sbor konal 1. veřejné cvičení se strojem na dvoře v Poště a útok na Poštu, vše za vrchního velení cvičitele Jana Kocourka. Tím sbor prvně předstoupil před soud veřejnosti a pozvaných okolních hasičských sborů. Již brzy po svém založení prodělal a přijal sbor Křest ohněm při požáru v Sibřině, jehož se jako prvního účastnil. V r. 1900 byl v Běchovicích konán 1. župní sjezd hasičské župy říčanské spolu s veřejným cvičením. Od té doby náš sbor nepřetržitě pracoval.

Vedle ochranné činnosti nesla se snaha zdejšího sboru k tomu, aby se členstvo v prvé řadě vzdělávalo, zušlechťovalo a vzdělání přenášelo i mimo řady hasičského sboru. Proto 11. března 1903 zakládá ze skromných svých prostředků a darů různých dobrodinců veřejnou knihovnu. V tomto roce pod vedením starostou sboru Antonínem Smolíkem se skládá z 16 přispívajících, 22 činných, 3 čestných a 3 zakládajících členů.

Sbor koná veřejné přednášky a oslavy, ujal se jakékoli práce u příležitostí národních i vlasteneckých, vedle toho konal přednášky zdravotnické, technické, různé přednášky a úvahy časové.  Koná své povinnosti organizační, zúčastňuje se všech župních sjezdů, veřejných cvičení spřátelených sborů, sjezdů Zemské Ústřední hasičské jednoty, slavností, všesokolského sletu atd. Každoročně sbor pořádal plesy a zábavy s hojným počtem návštěvníků. Neboť snaha sboru směřovala především ke vzdělávání,  24. dubna 1904 hraje poprvé v Běchovicích se svými členy na vypůjčeném jevišti divadelní představení. Láska a činnosti k divadlu se rozvinula až na takovou úroveň, že členové přiložili ruce k dílu a začali budovat ze skromných prostředků své vlastní jeviště, na kterém bylo poprvé hráno 16. července 1906.

Neboť se sbor účastnil i méně příjemných událostí, jako bylo doprovázení nejen svých členů sboru na poslední cestu, zakládá 5. ledna 1904 pohřební pokladnu, ze které byly finanční prostředky v případě úmrtí člena použity jejich rodinám, aby nezůstali úplně bez prostředků. Odbor pohřební pokladny čítal 11 členů, který byl v r. 1908 rozšířen i o členy ženské, manželky činných členů. V tomto roce také sbor vystoupil na slavnosti uvítání J. V. Císaře Pana v Praze, kde se ujal 1. místa. Na místo zmiňovaných událostí se účastnil více jak 30 požárů nejen v Běchovicích, ale i v různých okolních obcí.

Sbor vyvíjí svou činnost stálé do větší dokonalosti až do 26. července r. 1914, kdy vypukla válka, mnoho členů odešlo k vykonání činné válečné služby, proto byla sborová činnost zastavena. Na válečném poli zahynuli v září 1914 3 členové, ať to našeho sboru nebo pohřební pokladny. Až v srpnu r. 1915 opět náš hasičský sbor musel zasahovat u 1 požáru. Od té doby až do r. 1918 se účastnil pouze 4 pohřbů, mezi které patřil i náš dlouholetý člen a starosta sboru Antonín Smolík.

Od r. 1914 do r. 1919 nekonal sbor žádné cvičení, pouze se účastnil požáru zámku v Dolních Počernicích. Po převratu 28. říjnu 1918 se účastnil sbor velevýznámné slavnosti, kdy byla okázale v obci zasazena „Lípa svobody“ pro oslavu tohoto dne. Opět od ledna 1919 začal pořádat náš sbor každoročně plesy a po několikaletém účinkování na divadelním jevišti jej nakonec věnovali Tělocvičné jednotě Sokol v Běchovicích.

Starostou sboru se stal Václav Dostál. V r. 1926 se konalo také v Běchovicích župní veřejné hasičské cvičení na oslavu 30tiletého trvání našeho sboru a o rok později se v naší obci konal hasičský sjezd, na který se celá obec důkladně připravila. Byla vyzdobena zakoupenými prapory a vlajkami, místní dívky byly oblečeny do národních krojů, k uvítání menší žačky přednášely básně a na každou silnici ústící do vesnice byla umístěna slavobrána. Pro lepší chod celého sboru byly zpřísněny podmínky a byl schválen nový řád pro přijímání nových členů. Další veřejné cvičení 6 okrsku v Běchovicích se uskutečnilo až r. 1936.

Jako v životě jednotlivců i národů někdy svítí slunce jasné, jindy zastřeno je temnými mraky, tak i náš sbor měl doby rozkvětu i ochablosti, ale přes to můžeme říci, že povinnosti své zcela splnil, ikdyž nesvorností členů i nepřízní okolí trpěl. Nyní v osvobozené vlasti nechť rozvíjí se utěšeně nadějná činnost sboru, nechť roste a kvete ku cti své, obce, kraje i státu!

Čerpáno z Kronik SDH Běchovice svazků 1,2,3, z r. 1903 až r. 1936

   Výtah z nich vytvořila Kateřina Kožušníková

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA